Řešení pro časnou mobilitu
Mobilizace kriticky nemocných pacientů v náročném a nezřídka přeplněném prostředí jednotky intenzivní péče může být pro její pracovníky velkou výzvou. Zavedení programů časné rehabilitace a mobilizace na JIP se často neobejde bez přístupu k odpovídajícímu vybavení, procesům a know-how. Naším cílem je zajistit, aby každý pacient mohl být mobilizován každý den bezpečným a optimálním způsobem podle jeho funkčních schopností.
Mobilizace na lůžku:
V případech, kdy je mobilizace mimo lůžko kontraindikována anebo kdy jsou omezené možnosti, existují metody, které podporují rehabilitaci a rekonvalescenci pacientů upoutaných na lůžko.
Přesun pacienta z lůžka:
Je-li žádoucí boční přesun anebo přesun vsedě, je k dispozici celá řada pomůcek a vybavení pro manipulaci s pacienty, které usnadní práci ošetřujícímu personálu.
Mobilizace mimo lůžko:
Ať už je pacient ventilován či nikoli, proces jeho posazení na okraj lůžka tvoří důležitou součást časného posouzení jeho stavu a následného poskytnutí strukturovaného rehabilitačního programu a plánu posazování.
Nemožnost posazení na okraj lůžka:
Někdy může být posazení na okraj lůžka pro pacienta příliš namáhavé, zejména pokud je obézní, není plně při vědomí anebo trpí svalovou slabostí kriticky nemocných (ICUAW), kdy k jeho přesunu na okraj lůžka může být zapotřebí čtyři nebo pět pracovníků. Svou roli mohou hrát i další faktory, jako např. špatně snášená intubace, více zavedených katétrů, včetně femorálního, inotropní podpora v nízkých dávkách, posturální hypotenze, které mohou vyvolávat obavy, zda je přesun pacienta na okraj lůžka bezpečný.
Pasivní vertikalizace do stoje:
U pacientů s nízkým skóre dle glasgowské stupnice hloubky bezvědomí (GCS), posturální hypotenzí anebo u těch, kteří jsou připraveni začít s aktivnější rehabilitací, lze k vertikalizaci do stoje použít mobilizační pomůcku Sara Combilizer. Nabízí skvělý způsob pro zvýšení vědomí na jedné straně a na druhé umožňuje nesení váhy dolními končetinami, čímž předchází kontrakturám kloubů a posiluje dolní končetiny. Díky popruhům poskytujícím větší oporu kolenům a trupu je pozice velmi stabilní a pro ještě větší oporu je u pacientů s nízkým skóre GCS doporučeno použít hlavový polštář a popruhy.
Aktivní vertikalizace do stoje:
Jestliže je pacient schopen udržet rovnováhu v sedu za minimální podpory a pohybovat nohama proti působení gravitace, je připraven na nácvik stoje.
Chůze:
Jakmile je stanoven plán posazování pacienta, kdy si sedá na lůžku nejlépe několikrát denně při různých příležitostech, lze pokročit k aktivnějším cvičením, nácviku stoje a chůze.
